Otázka 3. ročníku klimatického open space pro pracující v kultuře směřuje ke kulturnímu sektoru a jeho odolnosti. Klimatické krizi je již nevyhnutelná, stejně tak jako nutná adaptace na změny. Zároveň je zřejmé, že geopolitické dění, války, nástup krajní pravice i útoky na demokracii přímo souvisejí i s důsledky klimatického rozvratu. Odpor proti fašismu, dehumanizaci a rozkladu demokratických institucí proto znamená odolávat i společenským důsledkům klimatické krize.

Co je to open space?

Open space je demokratickou a participativní metodou, v níž skupina společně zkoumá předem zvolené téma. Účastníci a účastnice sami přinášejí otázky a témata a diskutují je z různých úhlů. Formát stírá rozdíl mezi přednášejícími a posluchači; jedinou určenou rolí je role facilitátorská. Můžete přijít s předem připraveným tématem či otázkou, ale rozhodně to není podmínkou. V úvodu setkání bude prostor pro generování konkrétních témat.

Pořádá Divadlo 3+kk a organizace NaZemi ve spolupráci s Festivalem brněnských nezávislých divadel. s podporou Ministerstva kultury ČR, Jihomoravského kraje, statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR. Akce byla realizována s podporou Operačního programu Jan Amos Komenský prostřednictvím projektu Transformací k udržitelnosti.

Zváni*y jsou zástupce*kyně kulturních institucí (divadel, galerií, muzeí, knihoven, festivalů...) bez ohledu na profesi nebo roli v týmu; jednotliví umělci*kyně a pracující v kultuře; akademici*čky a studenti*ky souvisejících oborů.

Přístupnost: akce proběhne v českém jazyce, přístup do budovy není bezbariérový, součástí akce je veganské občerstvení.

Během akce bude pořizován audiovizuální záznam.



Question of 3rd annual climatic open space for culture professionals is about culture sector and its resilience. Climate crisis is already unavoidable, same as necessary adaptation to changes. At the same time it is obvious that geopolitcal events, wars, the rise of far right and attacks on democracy are directly related to consequences of climate disruption. Resistance against fascism, dehumanization and breakdown of democratic institution means to resist to social consequences of climate crisis.

Open space is democratic and participative method, through which a group examines pre-selected topic. Participants bring in questions and topics and discuss them from different perspectives. This formate erases the divide between lecturers and audience; the only set role is facilitator. You can come with pre-chosen topic or question, bu it is definetely not a requirement. At the beginning of the program there will be a time for generating specific topics. 



Třetí ročník demokratického formátu konference pro pracujicí v kultuře. Vstup volný s registrací.

Third annual democratic conference for culture professionals. Free entry with registration.

„Svou duši – světlo, které je v tobě – zachráníš jen tak, že řekneš ne, že jim plivneš do ksichtu!”

Jak uniknout z kruté reality každodenního života
v nesvobodě a stereotypu „domácího vězení“ do „svobodného“ světa tvorby? Z doživotního živoření
v „jistotě nejhoršího“ zachraňuje stárnoucího spisovatele jen magický svět literatury a vzpomínek. Tato náhradní existence je jediným světlem
v temnotě bytu na pražském sídlišti, v temnotě, která zachvátila celý jeho svět. „Vlčácká“ realita stereotypu, ponížení a hlouposti však nepřestává bušit na dveře. Navenek předčasný stařec, uvnitř živoucí a energický autor, jehož jediným přítelem a souputníkem je žena Marie, přesto nachází dost síly, aby s notnou dávkou nadhledu, humoru, ironie a střízlivé sžíravosti dokázal brilantně pojmenovávat neuralgické body doby
i zrůdného totalitního systému, ve kterém musí žít
i umírat.

Autorská inscenace, ve které se odráží jeden celý život Jana Zábrany. Jeden dlouhý Štědrý večer. Jedno lidské zoufalství v jednom režimu. Jedna náhradní existence za život v nesvobodě. Jeden osobní komentář k dějinám.

, Simona Petrů, čerpala zejména z deníků Jana Zábrany 

, Zábranových překladů z děl Sylvie Plath 

Inscenace vznikla s vědomím a laskavým svolením Evy Zábranové.
Inscenace vznikla v koprodukci Divadla 3+kk a A Studia Rubin.

"You can only save your soul—the light that is within you—by saying no, by spitting in their faces!"

How to escape the cruel reality of everyday life
in bondage and the stereotype of "house arrest" to the "free" world of creation? From a lifetime of eking out an existence
in the "certainty of the worst," only the magical world of literature and memories saves the aging writer. This substitute existence is the only light
in the darkness of his apartment in a Prague housing estate, in the darkness that has engulfed his entire world. However, the "wolfish" reality of routine, humiliation, and stupidity continues to pound on the door. Outwardly a premature old man, inwardly a lively and energetic author, whose only friend and companion is his wife Marie, he nevertheless finds enough strength to brilliantly identify the neuralgic points of the era
and the monstrous totalitarian system in which he must live
and die, with a good dose of perspective, humor, irony, and sober causticity.

An original production reflecting the entire life of Jan Zábrana. One long Christmas Eve. One human despair in one regime. One substitute existence for a life in bondage. One personal commentary on history.

The author of the text Substitute Existence, Simona Petrů, drew mainly from Jan Zábrana's diaries Celý život (The Whole Life), the short story Psovod Gerža (Dog Handler Gerža), Eva Zábranová's book Flashky (Flash Drives), Zábrana's translations of Sylvia Plath's Ariel, Curzio Malaparte's Black Wind, Allen Ginsberg's Howl
and others.

The production was created with the knowledge and kind permission of Eva Zábranová.
The production was co-produced by Divadlo 3+kk and A Studio Rubin.

Inscenace vznikla A Studia Rubín v Praze s Divadlem 3+kk. Uváděna byla v A Studiu Rubín. 

Original performance that reflects one whole life of Jan Zábrana. One long Christmas Eve. One human despair in one regime. One compensatory existence for life without freedom. One personal commentary to history.

The performance was created in co-production of A Studio Rubín in Prague with 3+kk Theatre.

Tomáš Milostný, Václav Marhold, Agáta Kryštůfková

Simona Petrů

Adam Steinbauer

Simona Petrů, Lucie Ferenzová, Jiří Ondra

Tereza Bartůňková

Matyáš Krtička

Patrik Borecký

Které svátky ČR dokážeme autenticky prožívat? Jakou roli v nich sehrávají paměťové a kulturní organizace, školy, církve, média nebo i nákupní centra? Co vlastně ve dnech pracovního klidu slavíme? Že nemusíme do práce? A co když stejně jdeme? Jaké příběhy si o sobě při významných datech vyprávíme?

Státky jsou celoroční série událostí realizovaná v roce 2026 ve spolupráci Terénu, Divadla 3+kk a autorských týmů vybraných prostřednictvím open callu. Série kriticky promýšlí společenský význam českých státních svátků a přináší uměleckou reinterpretaci jejich obsahů. Veřejnosti nabízí šanci prožít jedinečný rok Státků: hybridních událostí, zmutovaných oslav i podvratných šťouchanců.



Devět událostí navázaných na současný korpus státních svátků ČR. Devět tvůrčích týmů a přístupů, od designu přes architekturu až k aktivismu.

Státní svátky, tedy státem určené dny pracovního volna k uctění významného data, nahlížíme jako významný nástroj politiky paměti, jako performance státnosti a národních a občanských identit. Jsou jedním ze způsobů reprezentace státu ve veřejném prostoru a jejich prostřednictvím stát dává najevo, s čím se mají občané identifikovat. Na jakých hodnotách je ale v naší společnosti v roce 2026 možný společenský konsenzus?

Žitá praxe těchto volných dní je mnohdy od deklarovaných obsahů svátků vzdálená a u mnohých cítíme pochybnosti o jejich smyslu pro současnost nebo překážky, které nám brání se k nim osobně vztáhnout. Záměrem série je umožnit státní svátky reflektovat těm, kdo hledají jinou formu jejich prožívání, soustředí se na jejich novou interpretaci nebo v nich rozpoznávají upozaďovaná témata.

Státky přímo vycházejí z působení Terénu v Klubu zastupitelů. Setkáváme se v reprezentativních prostorech města a přinášíme do zasedacích místností a venkovního atria živé umění. Klíčem k otevírání Klubu zastupitelů je pro nás zejména jeho symbolický potenciál. Zaměřujeme se zde na témata, která mají veřejný charakter, spíše než osobní a intimní: otázky směřující k tomu, jak vyjednáváme o společnosti, ve které žijeme, a jaké instituce nám k tomu slouží.




Matyáš Dlab, Anna Prstková, Kristýna Businská, Libor Brzobohatý

Silvestrovský stream z Klubu zastupitelů města Brna.

Novoroční video dílo se vztahuje ke státním svátkům Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu. Jako zahajovací událost celé série umožňuje vstoupit o něco hlouběji do jejích témat a nabízí klíč ke čtení záměru celého projektu STÁTKY. Kombinuje odbornou rovinu s uvolněným freestylem a dokumentární formát mluvících hlav s živým přenosem ze silvestrovského večírku.




besiidka (Nikola Chromečková, David Hotárek)

Vypečené Velikonoce! Jak se pojí jaro s vejci, moukou, vodou, kvasem? Design studio besiidka Nikoly Chromečkové a Davida Hotárka kriticky reflektuje Velikonoční tradice. Událost proběhne jako komunitní setkání u přípravy obřadního pečiva. Těsto zajistí brněnské pekařství Těsto, které se specializuje na kvalitní kvásek.




Fasáda (Helen Kukulová, Anežka Ondračková, Vojtěch Zajíček)

Komponovaný program na půdorysu osmihodinového pracovního dne si klade za cíl konfrontovat historii Svátku práce se současností. V rámci události proběhne uvedení speciálního čísla časopisu Fasáda věnované tématu práce. Projekt Fasáda působí mezi Fakultou architektury a FaVU jako prostor pro studentskou tvorbu a proměnlivý kurátorský a tvůrčí kolektiv.




Divadlo Setkání (Tobiáš Nevřiva, Tereza Dostálová, Nela Štěpánková)

Speciální pietní ceremoniál oslavující zvířata se zvláštními zásluhami ve válečných situacích. Kolektiv Divadla Setkání se věnuje environmentálně angažované performativní tvorbě a zaměřuje se zejména na téma mezidruhových setkání.



5/7/2026 – DEN SLOVANSKÝCH VĚROZVĚSTŮ CYRILA A METODĚJE


Zuzana-Markéta Macková, Tomek Pawłowski-Jarmołajew

Jazyková a kulturní degustace česko-polské umělecké dvojice prověří smysl svátku Cyrila a Metoděje. Umělecký a kurátorský tým Zuzana-Markéta Macková a Tomek Pawłowski-Jarmołajew představí medžuslovjanštinu, umělý jazyk, který byl vytvořen tak, aby mu rozuměla většina lidí mluvících slovanskými jazyky. Experiment klade otázku, jaké dopady má dominance angličtiny v běžné komunikaci.



6/7/2026 – DEN UPÁLENÍ MISTRA JANA HUSA



S ohledem na doporučení odborné komise jsme se rozhodli pro tento svátek nevybrat žádný z přihlášených projektů.




Eva Truncová

Co znamená český lev vytetovaný na předloktí Aleny Schillerové? Architektka a teoretička architektury Eva Truncová se zaměří na téma státních symbolů a reprezentace národní identity. Několik subverzivních zásahů do prostoru Klubu zastupitelů doplní autorská přednáška a spekulace o současných i možných budoucích podobách státních symbolů.



28/10/2026 – DEN VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU


měkký í (Michaela Kocandová, Valentýna Vránová, Zuzana Staňková)

Kdo vybírá ty, kteří jsou vyznamenaní – a koho, s jakými zásluhami? Může ocenění udílet jen ten, kdo je v pozici moci? Feministická umělecká skupina měkký í vypracuje metodologii výběru kandidátstva na ocenění Řád bílé lvice a připraví jeho slavnostní předání 28. října.



17/11/2026 – DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII


Ester Hotová, Robert Vlček

Klub zastupitelů jako prostor aktivní občanské společnosti. V roce 2023 proběhla v Galerii Sibiř výstava Sametem boj za lepší svět neskončil, mapující porevoluční antiglobalizační, squatterská, antifašistická a klimatická hnutí. Ester Hotová a Robert Vlček představí její rozpracovanou a aktualizovanou variantu.




Libor Staněk a kol.

Proměna vánočních svátků pohledem do osobní historie. Dramaturg, básník a hudebník Libor Staněk se vrací k archivním VHS záznamům a navazuje na ně korespondenčním dialogem se svými rodiči. Rodinné video, rodinné podnikání, rodinné Vánoce. Dokumentární portrét rodinné paměti na pozadí ekonomické transformace.

Kurátorský tým: Matyáš Dlab, Anna Prstková, Libor Brzobohatý
Koordinace projektu: Kristýna Businská
Událostmi provedou: Zuzana Fuksová, Samčo – brat dážďoviek

Série vzniká jako projekt Terénu ve spolupráci s nezávislým Divadlem 3+kk. Projekty byly vybrány na základě Open Callu na podzim roku 2025

Which Czech public holidays are we truly able to experience authentically? What role do memory and cultural institutions, schools, churches, the media, or even shopping centers play in them? What do we actually celebrate on days off work? That we don’t have to go to work? And what if we go anyway? What stories do we tell about ourselves on important dates?

Státky is a year-long series of events taking place in 2026 in collaboration between Terén, Divadlo 3+kk, and creative teams selected through an open call. The series critically reflects on the social significance of Czech public holidays and offers artistic reinterpretations of their meanings. It invites the public to experience a unique year of Státky: hybrid events, mutated celebrations, and subversive provocations.



Nine events connected to the current set of Czech public holidays. Nine creative teams and approaches, ranging from design and architecture to activism.

Public holidays—days off work designated by the state to commemorate significant dates—can be seen as an important instrument of the politics of memory, as well as a performance of statehood and of national and civic identities. They represent one of the ways the state manifests itself in public space and communicates what citizens are expected to identify with. But what values can actually form a social consensus in our society in 2026?

The lived reality of these days off is often far removed from the official meanings attached to the holidays. Many people question their relevance today or encounter barriers that make it difficult to relate to them personally. The aim of the series is to create space for those who seek different ways of experiencing public holidays, who wish to reinterpret them, or who recognize themes within them that have been pushed to the margins.

Státky directly build on Terén’s activities in the Klub zastupitelů. We gather in the city’s representative spaces and bring live art into council chambers and the outdoor atrium. The key to opening the Klub zastupitelů for us lies above all in its symbolic potential. Here we focus on topics of a public rather than personal or intimate nature: questions about how we negotiate the society we live in and what institutions serve us in that process.




Matyáš Dlab, Anna Prstková, Kristýna Businská, Libor Brzobohatý

A New Year’s Eve livestream from the Brno City Councilors’ Club.

This New Year’s video work relates to the public holidays New Year’s Day and the Day of the Restoration of the Independent Czech State. As the opening event of the entire series, it allows the audience to enter more deeply into its central themes and offers a key for understanding the intention of the whole STÁTKY project. The work combines an expert perspective with a relaxed freestyle approach, merging a documentary format of talking heads with a live broadcast from a New Year’s Eve party.




besiidka (Nikola Chromečková, David Hotárek)

Baked Easter! How are spring, eggs, flour, water, and yeast connected? The design studio besiidka, led by Nikola Chromečková and David Hotárek, critically reflects on Easter traditions. The event will take the form of a community gathering centered on the preparation of ritual pastry. The dough will be provided by the Brno bakery Těsto, which specializes in high-quality sourdough.




Fasáda (Helen Kukulová, Anežka Ondračková, Vojtěch Zajíček)

A curated program structured around an eight-hour working day aims to confront the history of Labour Day with the present. As part of the event, a special issue of the magazine Fasáda dedicated to the theme of work will be launched. The Fasáda project operates between the Faculty of Architecture and the Faculty of Fine Arts.




Divadlo Setkání (Tobiáš Nevřiva, Tereza Dostálová, Nela Štěpánková)

A special commemorative ceremony celebrating animals with extraordinary merits in wartime situations. The collective Divadlo Setkání focuses on environmentally engaged performative work, particularly on the theme of interspecies encounters.



5/7/2026 – DAY OF THE SLAVIC MISSIONARIES CYRIL AND METHODIUS


Zuzana-Markéta Macková, Tomek Pawłowski-Jarmołajew

A linguistic and cultural tasting by the Czech-Polish artistic duo examines the meaning of the holiday of Cyril and Methodius. The artistic and curatorial team Zuzana-Markéta Macková and Tomek Pawłowski-Jarmołajew will introduce Interslavic, an artificial language designed to be understandable to most speakers of Slavic languages. The experiment raises questions about the impact of the dominance of English in everyday communication.




Following the recommendation of the expert committee, we decided not to select any of the submitted projects for this holiday.




Eva Truncová

What does the Czech lion tattooed on the forearm of Alena Schillerová mean? Architect and architectural theorist Eva Truncová will focus on the topic of state symbols and the representation of national identity. Several subversive interventions in the space of the Councilors’ Club will be complemented by an authorial lecture and speculations on contemporary as well as possible future forms of state symbols.



28/10/2026 – INDEPENDENT CZECHOSLOVAK STATE DAY


měkký í (Michaela Kocandová, Valentýna Vránová, Zuzana Staňková)

Who selects those who receive honours—and for what merits? Can awards be granted only by those in positions of power? The feminist art group měkký í will develop a methodology for selecting candidates for the Order of the White Lion and prepare its ceremonial presentation on October 28.



17/11/2026 – STRUGGLE FOR FREEDOM AND DEMOCRACY DAY


Ester Hotová, Robert Vlček

The Councilors’ Club as a space for active civil society. In 2023, the exhibition The Struggle for a Better World Did Not End with Velvet was held at Galerie Sibiř, mapping post-revolutionary anti-globalization, squatters’, anti-fascist, and climate movements. Ester Hotová and Robert Vlček will present a further developed and updated version of the project.




Libor Staněk et al.

The transformation of Christmas through the lens of personal history. Dramaturg, poet, and musician Libor Staněk returns to archival VHS recordings and continues them through a correspondence dialogue with his parents. Family video, family business, family Christmas. A documentary portrait of family memory against the backdrop of economic transformation.

Curatorial team: Matyáš Dlab, Anna Prstková, Libor Brzobohatý
Project coordination: Kristýna Businská
Hosted by: Zuzana Fuksová, Samčo – brat dážďoviek

The series is produced as a project of Terén in collaboration with the independent Divadlo 3+kk. The projects were selected through an open call in autumn 2025.



Série uměleckých projektů na míru státním svátkům ČR. Devět událostí v roce 2026 v Klubu zastupitelů města Brna.

A series of art projects tailored to the Czech national holidays. Ten events in 2026 at the City Councillors’ Club of the City of Brno.

Inscenace Orten! je původní adaptací Deníků Jiřího Ortena, které si mladý básník židovského původu psal v letech 1939-41 až do dne svých dvacátých druhých narozenin, kdy byl sražen projíždějící německou sanitkou.V období svých prvních lásek, hledání vlastní identity a objevování opojné magie básnické tvorby, psané na kulatých stolečcích pražských kaváren, se Orten stává v důsledku svého původu a stupňující se nacistické perzekuce štvancem ve vlastní zemi, uvězněným daleko od všeho, co mu bylo blízké.Autorskou interpretací tvorby Jiřího Ortena v podobě básní, malých próz, deníků, úvah a korespondencí na divadle jednoho herce rozvíjíme její jedinečnou formu a výpovědní hodnotu – využitím principů herecké improvizace, klauniády, dekompozice a dekonstrukce jazyka přinášíme současný pohled na jeho nadčasové dílo.

„Ta vlast, již mi nikdo nevzal, po níž jsem netoužil, neboť jsem ji měl od počátku, není mou pravou vlastí. Není takové vlasti. Zvolna jsem poznával, že je mi odmítáno všechno, po čem budu musit později toužit. Měl jsem svobodu, o níž jsem nevěděl. Vzali mi ji a miluji ji! Jsem připraven bíti se o ni. Jsem připraven učit se hledat ji. Hledat boj, jenž mi ji vrátí, přísnou a krásnou, mou ztracenou svobodu, jež není jenom má. Jež je také má.“

The performance Orten! is an original adaptation of the diaries of Jiří Orten, which the young poet of Jewish origin wrote between 1939 -41 until his 22nd birthday, when he was struck down by a passing German ambulance.
During his first loves, his search for his own identity, and his discovery of the intoxicating magic of poetic creation, written on round tables in Prague cafés, Orten became, as a result of his origins and escalating Nazi persecution, a fugitive in his own country, imprisoned far from everything that was dear to him.
Through an authorial interpretation of Jiří Orten's work in the form of poems, short prose pieces, diaries, reflections, and correspondence in a one-actor theater, we develop its unique form and expressive value – by using the principles of acting improvisation, clowning, decomposition, and deconstruction of language, we bring a contemporary perspective to his timeless work.

Autorská adaptace deníků a básnické tvorby českého básníka židovského původu Jiřího Ortena.

Inscenace vznikla v koprodukci s Divadlem F. X. Šaldy v Liberci.

Audiovizuální zpracování uvedené na portálu Dramox získalo Cenu Divadelních novin za režii v kategorii Online.

Original adaptation of diaries and poetry of the Czech Jewish poet Jiří Orten.

Performance was created in co-production with Divadlo F. X. Šaldy Liberec.

The audiovisual adaptation published on portal Dramox.cz was awarded by Theater newspaper Award for direction in the “Online” category.

Ondřej Kolín

Adam Steinbauer a kol.

Libor Brzobohatý

Julie Ema Růžičková

Jakub Julínek

Vendula Hlaváčková

Nezávislé brněnské Divadlo 3+kk slaví prvních 5 let své existence. 

Spousta věcí se za tu dobu změnila, ale DIY přístup, nejisté podmínky nezávislého umění i společenská angažovanost a snaha reagovat na problémy dnešního světa jsou s námi od začátku a nikam neodchází. Přijďte oslavit první roky punkového, kritického a s okolním světem solidárního divadla s námi a vykročit do spousty dalších let, ve kterých budeme ukazovat, že kultura je pro všechny a má moc osvobozovat!

Čeká nás společný večer v brněnské Káznici, promítání, koncerty, bar i posezení u ohně. Těším se na všechny kámoše a kámošky Divadla 3+kk a nezávislé kultury.

18:00 Orten! (projekce filmového zpracování první inscenace Divadla 3+kk)

Vstupné dobrovolné. Výtěžek z akce využijeme na zajištění další činnosti divadla – férové ohodnocení hostujících umělců*kyň a technických pracovníků*ic, pronájem prostor, nákup materiálu apod.

The independent Brno-based Theatre 3+kk is celebrating its first 5 years of existence.


A lot has changed over that time, but our DIY approach, the precarious conditions of independent art, our social engagement, and the urge to respond to the problems of today’s world have been with us from the start—and they’re here to stay. Come celebrate the first years of punk, critical, and solidarity-driven theatre with us, and step together into many more years of showing that culture is for everyone and has the power to liberate!

We’re looking forward to a shared evening at the former Brno prison Káznice—screenings, concerts, a bar, and gathering around the fire. Big thanks in advance to all friends of Theatre 3+kk and the independent culture scene.

 (screening of the film version of Theatre 3+kk’s very first production)
19:30 – Diptych
20:00 – DJ Dlab / Collective toast
21:30 – 

Admission is pay-what-you-can.
All proceeds will go towards supporting the future activities of the theatre—fair pay for guest artists and technical staff, venue rentals, material costs, and more.

V Česku je 211 azylových domů, které poskytují přechodné ubytování zhruba pro 5 400 lidí. Kdo v nich žije a jak se do nich tito lidé dostali?
Příběhy se různí, ale systémové příčiny zůstávají většinou stejné.
Nerovný přístup ke vzdělání, systémově zapříčiněná zranitelnost mladých žen a rasové předsudky. Je třeba přestat vydávat patologické aspekty našeho „systému sociálního zabezpečení” za osobní selhání. Zamykat základní lidská práva za paywall. Podmiňovat přístup k důstojnému bydlení splněním podmínek, jejichž dosažení je bez základních jistot téměř nemožné.


„Viděla jsi, jaký ty děcka kreslí obrázky? Tam jsme my tři a ty děcka! Není to tatínek, maminka a děti. Není tam domeček, rodinka a pejsek. Není tam hodná babička, co upekla koláčky, ty vole. Je tam hnusnej azylák, dvě tetky a sociální pracovnice Fedotíková, do prdele.“


Autorská inscenace s dokumentárními rysy na základě skutečných, zkreslených a anonymizovaných příběhů.O konkrétním lidském utrpení, kolotoči sociálního vyloučení a feminizaci chudoby s nadhledem. 

O azylových domech. O jejich obyvatelkách a dětech, které jsou nejspíš základem státu, jen pokud se o sebe dokáží postarat samy.


☆✭ Děkujeme obyvatelkám azylových domů, které si našly čas a podělily se s námi o svůj příběh. ✯

Premiéra 13. prosince 2025

There are 211 shelters in the Czech Republic, providing temporary accommodation for roughly 5,400 people. Who lives there, and how did they end up in these places?

The stories differ, but the systemic causes tend to stay the same.
Unequal access to education, the structural vulnerability of young women, and racial prejudice. We need to stop presenting the pathological aspects of our so-called “social security system” as personal failure. To stop locking basic human rights behind a paywall. To stop conditioning access to dignified housing on meeting requirements that are nearly impossible to fulfill without basic security.



“Did you see the pictures those kids draw? It’s the three of us and those kids! There’s no dad, mom, and children. No little house, happy family, or a dog. There’s no sweet grandma baking cookies, for fuck’s sake. There’s an ugly shelter, two ladies, and the social worker Fedotíková, Jesus Christ.”



An original production with documentary features, based on real, distorted, and anonymized stories.
About concrete human suffering, the cycle of social exclusion, and the feminization of poverty—told with distance and clarity.



About shelters. About the women who live there and the children who are apparently considered the foundation of the state only as long as they can take care of themselves.

⎯⎯⎯⎯

Thank you to the residents of the women's shelters who took the time to share their stories with us.

O azylových domech, jejich obyvatelkách a dětech, které jsou nejspíš základem státu, jen pokud se o sebe dokáží postarat samy.

About shelters for women, their residents, and the children who are apparently considered the foundation of the state only as long as they can take care of themselves.

Program Together Sistas

Alexandra Horoščák Bolfová

Kolektiv

Denisa Cupáková/Simona Kurská (alt.), Tereza Havránková, Štěpánka Romová

Anna Tichá

Klára Wodehn

Karel Eliáš

Tereza Havránková

Tereza Laštovicová, Sofia Synáková

Lucie Blechová

Chantal Gál

Na Stadionu desetiletí ve Varšavě se dne 8. září 1968 konají tradiční celostátní dožínky. 

Mezi účastníky stojí i devětapadesátiletý účetní Ryszard Siwiec. V ruce drží aktovku. Tanečnice polonézy vybíhají na prostranství. Ryszard Siwiec se polije ředidlem, rozhodí kolem sebe letáky, škrtne sirkou a s výkřikem "Protestuji!" se zapálí. Čtyři dny nato podlehne v nemocnici zraněním. 

Jeho žena Maria je zavázána mlčenlivostí. O příčině smrti nemůže informovat ani své děti. 

Parte uvádí, že Ryszard Siwiec podlehl krátkodobé těžké nemoci. Komunistické garnituře se podaří jeho čin utajit. 

První živá pochodeň na protest proti okupaci Československa paradoxně nevzplála v Československu, ale v Polsku. Následovali Jan Palach, Jan Zajíc, Evžen Plocek a další. 

Inscenace se zabývá fenoménem živých pochodní, principem sebeobětování. Pokládá otázku, k čemu nás jako společnost zavazuje fakt, že pro nás někdo dobrovolně podstoupí utrpení a obětuje vlastní život. 

Co všechno člověk podstoupí, aby mohl žít a zemřít sám se sebou?

On September 8, 1968, the traditional national harvest festival is held at the Stadium of the Decade in Warsaw.
Among the participants is 59-year-old accountant Ryszard Siwiec. He is holding a briefcase in his hand.
Polonaise dancers run out onto the field. Ryszard Siwiec pours paint thinner over himself, throws leaflets around him, strikes a match, and sets himself on fire with a cry of "I protest!"
Four days later, he succumbs to his injuries in the hospital.
His wife Maria is bound to secrecy. She cannot even tell her children about the cause of death.
The obituary states that Ryszard Siwiec died after a short illness. The communist regime manages to keep his act a secret.
Paradoxically, the first human torch protesting the occupation of Czechoslovakia did not take place in Czechoslovakia, but in Poland. Jan Palach, Jan Zajíc, Evžen Plocek, and others followed.
The performance deals with the phenomenon of human torches, the principle of self-sacrifice. It asks what obligation we as a society have to someone who voluntarily undergoes suffering and sacrifices their own life for us.
What will a person endure in order to live and die true to themselves?

What will a person endure in order to live and die true to themselves?

Marek David

Lenka Dobrovolná

Judita Mejstříková

Sabina Kašparová, Martin Svoboda

Mark Kristián Hochman, Natálie Pelcová, Naďa Kovářová, Adam Mašura, Ondřej Hrbáč

Igor Oliněvič byl v roce 2011 odsouzen k osmi letům odnětí svobody. Stejně jako řada dalších anarchistických a antifašistických aktivistů v Rusku a Bělorusku se stal obětí státní moci, která má ve zvyku dělat z antiautoritářského hnutí odstrašující příklad, kdykoliv potřebuje umlčet občanskou společnost a demokratickou opozici. Ať už je to hromadným zatýkáním a mučením nebo ničením lidských osudů ve vykonstruovaných procesech. Inscenace je rozkročena mezi dvěma světy. Mezi mučivou šedí života v Lukašenkově Bělorusku (a ještě více ubíjejícím bezčasím minské vazební věznice) a fiktivním světem plným hrdinských činů v boji dobra se zlem se zmítá podobně, jako Oliněvič sám –⁠ v noci „anarcho-partyzánem“, ve dne elektrotechnikem a hráčem LARPu. Ve svém deníku popisuje praktiky běloruského vězeňského systému, založené jednak na brutálním fyzickém násilí, ale také především na sofistikovaném psychickém nátlaku, nutícím vězně zpochybnit vlastní vůli i svědomí a ztratit důvěru v nejbližší přátele. Igor Oliněvič byl v prosinci 2021 spolu s dalšími odbojáři Sergejem Romanovem, Dmitrym Dubovskym a Dmitrym Rezanovičem znovu odsouzen ke dvaceti rokům vězení.

Igor Olinevich was sentenced to eight years in prison in 2011. Like many other anarchist and anti-fascist activists in Russia and Belarus, he became a victim of state power, which tends to use the anti-authoritarian movement as a deterrent whenever it needs to silence civil society and democratic opposition—whether through mass arrests and torture or the destruction of lives in fabricated trials.

The performance is poised between two worlds. Between the oppressive greyness of life in Lukashenko's Belarus (and the even more soul-crushing timelessness of a Minsk remand prison) and a fictional world full of heroic deeds in the struggle between good and evil, it fluctuates just like Olinevich himself—an “anarcho-partisan” by night, an electrical engineer and LARP player by day.

In his diary, he describes the practices of the Belarusian prison system, based not only on brutal physical violence, but above all on sophisticated psychological pressure, which forces prisoners to question their own will and conscience and to lose trust in their closest friends.

In December 2021, Igor Olinevich was again sentenced to twenty years in prison, along with fellow resistance members Sergey Romanov, Dmitry Dubovsky, and Dmitry Rezanovich.

Scénická vzpoura podle vězeňského deníku běloruského anarchopartyzána Ihara Aliněviče.

Scenic uprising based on the prison diary of Belarusian anarchopartisan Ihar Alinevich. 

Mark Kristián Hochmann

Ihar Aliněvič, Adam Steinbauer a kol.

Problem of a Tram Approacher

Bronislav Musil

Kateřina Barvířová

Anna Juráková

David Šamánek

Helena Gricová

Připažit, upažit! Svrhnout kapitalismus a nastolit světový mír. Z obýváku luxusní vily.
Jak vážně máme brát názory slavných a mocných na to, co je potřeba dělat pro záchranu světa? Co na to Jane Fonda? A co neznámá fitness lektorka, nedejbože performerka na volné noze Lucie?



Když jsem na demonstraci, jsem jednou kostkou dlážděné cesty, která vede k řešení problému. V tu chvíli nezáleží na tom jak ta cesta bude dlouhá, ale že míříme ke společnému cíli.



Aktivismus – přirozená potřeba reagovat na kumulující se globální krize. Aktivismus – naivní představa o možnosti měnit svět snadno a rychle. Aktivismus – otravný vřed na tváři spořádané (demokratické?) společnosti.



Kdo z vás cvičí pravidelně, několikrát do týdne?

Kdo se k tomu donutí jednou po Novém roce a pak zase dlouho nic?

Ona se nabízí otázka, jaký to má smysl, si takhle jednou zacvičit, když se k tomu pak několik dalších měsíců nedokážeme dokopat.

A vůbec, jaký má smysl snažit se o radikální proměnu světa, jehož kořeny jsme zalili betonem tak pevně, že s nimi zdánlivě nejde pohnout ani o milimetr?



Délka představení 90 minut, bez přestávky.

Premiéra 19. listopadu 2024

Buckle up, buckle up! To overthrow capitalism and establish world peace. From the living room of a luxury villa.
How seriously should we take the views of the famous and powerful on what needs to be done to save the world? What does Jane Fonda has to say? And what about the unknown fitness instructor, freelance performer Lucie?



When I'm at a demonstration, I'm one cobblestone on a paved road that leads to a solution to a problem. At that moment, it doesn't matter how long the road is, but that we are heading towards a common goal.



Activism - the natural need to respond to cumulative global crises. Activism - the naive notion of being able to change the world easily and quickly. Activism - an annoying sore on the face of an orderly (democratic?) society.



How many of you exercise regularly, several times a week?

Who forces themselves to do it once after the New Year and then nothing for a long time?

It begs the question, what is the point of exercising once, if we can't bring ourselves to do it for the next several months.



And anyway, what is the point of trying to radically transform a world whose roots we have poured concrete over so firmly that it is seemingly impossible to move them even a millimetre?

Premiere 19. November 2024

Performativní fitness lekce o krizích dnešního světa a posilování svalu soucitu.

Performative fitness lecture about the current global crises and strengthening our compassion muscle.

Lucie Tomsa

Jüdisch Fräulein

Hana Foss

Dominika Černá

Lucie Tomsa a Divadlo 3+kk

Lucie Tomsa, Jana Kolafová

Klub zastupitelů města Brna hostí třetí, prvomájový díl série Státky. Studentský kolektiv 

, působící mezi FA a FaVU VUT, chystá událost otevřenou všem, kdo cítí potřebu ve Svátku práce hledat víc než den volna ze zaměstnání. Přijďte si vyzkoušet, jak od píky vzniká nezávislý, komunitou tvořený zin, založený na sdílené chuti a potřebě spolupracovat. Na závěr pokřtíme a oslavíme nové číslo Fasády a každý si odnese svůj výtisk.



Svátek práce – od masakru dělníků po blokády neonacistů

. „Svátek práce, první Máj – den politických manifestací, pouličních konfliktů i blokád neonacistů v českých ulicích. Přestože jsme zvyklí na to, že prvního května máme volno, málokdo z nás ho aktivně slaví. A ještě méně lidí zná jeho historii a politické a sociální boje, které se s ním pojí. Aktivně se začal slavit už na konci 19. století, kdy připomínal stávku dělníků v Chicagu a následný masakr na náměstí Haymarket. Jaké další okamžiky se pojí s Prvním májem? Proč je tak důležitý pro anarchistické hnutí a jak souvisí s blokádami pochodů neonacistů v ulicích českých měst?“ Diskuzi zaměřenou na historii a kontext Svátku práce povede šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček.



Jak se na svůj nadcházející vstup na pracovní trh dívá současné studentstvo? Jaké místo má práce v životech studujících a na jakých hodnotách by svůj pracovní život rádi zakládali? Pro kolektiv Fasáda je první máj ideální čas na kritické otázky: „Svátek práce vnímáme jako den, kdy si můžeme dovolit nejen nepracovat, ale také kriticky reflektovat téma a povahu práce. Zajímá nás, jak by vypadala nová forma angažovanosti, když minulé projevy oslav, ať už v podobě inscenovaných slavností nebo stávek za lepší pracovní podmínky, již přestávají být politicky účinné. Hledáme způsob kolektivního veřejného projevu, který by odrážel současnou povahu práce.“


🌸 


15:00 začátek
19:00 Studio Alarm live: Svátek práce – od masakru dělníků po blokády neonacistů
20:30 křest nového čísla zinu Fasáda



Akce je průběžná a s volným vstupem.



Prostor Klubu zastupitelů není plně bezbariérový. Má ztížený vstup a nemá bezbariérové WC. Rádi odpovíme na detaily ohledně pohybu v prostoru.

Fasáda je projekt, který se vyvíjí v čase svým vlastním tempem. Vznikla na půdě Fakulty architektury VUT v roce 2024 jako médium pro vyjádření a tvorbu studentstva.
Fasádu spolu založili Anežka Ondračková, Vojtěch Zajíček a Helen Kukuľová. Funguje občasně jako nehierarchické seskupení lidí, jako event, jako práce, jako učení se, a občas se její část zvěční, například ve formě časopisu. Fasáda zároveň vystupuje částečně i jako tvořivý a kurátorský kolektiv. Její členstvo je proměnlivé a otevřené.

Prostor pro studentskou tvorbu + časopis studentstva FA VUT
FA VUT
Brno CZ




Studuje architekturu (FA VUT) a paralelně se věnuje studiu v ateliéru Intermédií na FaVU VUT.
V rámci svojí tvorby dává důraz na proces jako hlavní “výsledek” své tvorby. Zajímají ji témata sebeuklidnění, vzpomínek a nostalgie, skrz které se snaží kriticky reflektovat svoje pocity, a přeformulovávat svůj vztah k minulosti. Svoji tvorbu prezentuje hlavně ve formě fyzických objektů, textů a video instalací.


Momentálně kromě studia na FA VUT studuje i Intermediální tvorbu na FaVU VUT. Zajímá se o teoretické texty, současně hlavně kritiku kapitalismu a psychoanalýzy od Gilla Deleuze a Felixe Guattariho. Zároveň sám píše kritické texty, ve kterých se snaží hledat možné formy autonomie, a to hlavně ve sférách architektury, umění a lidské subjektivity. Rád by o sobě řekl, že je adhocista.




V jej architektonickej a umeleckej tvorbe sa objavujú odkazy na existenciálne uvažovanie o živote, o prežívaní a komplikovanej povahe. Vo svojej tvorbe skúma témy telesnosti, slobody a spontánnosti, ktoré vníma ako rôzne modality tvorivej praxe. Často pracuje s nájdeným materiálom, záznamom skutočnosti a fragmentmi nájdených objektov. Momentálne okrem architektúry na FA VUT študuje aj intermediálnu tvorbu na FaVU VUT.




Mezi její zájmy patří testování hranic architektury jako disciplíny s důrazem na produkci. Odmítá často uznávané nadšení pro práci přes noc a raději preferuje kvalitní spánek. Aktuálně je studentkou FA VUT.




Zajímá se o citlivost jako politické téma. Ve vztahu k architektuře, k veřejnému prostoru i k sobě samé. Je studentkou FA VUT, díky čemuž je ve svém životě často nucena přehodnocovat své osobní hranice práce.

City Councillors’ Club Brno hosts the third, May Day installment of the STÁTKY series. The student collective Fasáda, active between the Faculty of Architecture and the Faculty of Fine Arts at BUT, is preparing an event open to anyone who feels the need to see more in Labour Day than just a day off work. Come and try out how an independent, community-driven zine is created from scratch, based on a shared desire and need to collaborate. At the end, we will launch and celebrate the new issue of Fasáda, and everyone will take home their own copy.



The creative afternoon will be followed by 

Labour Day – from the massacre of workers to blockades of neo-Nazis

: “Labour Day, the First of May – a day of political demonstrations, street conflicts, and blockades of neo-Nazis in Czech streets. Although we are used to having the day off on May 1st, few of us actively celebrate it. Even fewer people know its history and the political and social struggles connected to it. It began to be actively commemorated in the late 19th century, recalling the Chicago workers’ strike and the subsequent massacre at Haymarket Square. What other moments are tied to May Day? Why is it so important for the anarchist movement, and how does it relate to the blockades of neo-Nazi marches in Czech cities?”
The discussion, focused on the history and context of Labour Day, will be led by Alarm’s editor-in-chief Jan Bělíček.



How do today’s students view their upcoming entry into the labour market? What role does work play in their lives, and on what values would they like to build their working future? For the Fasáda collective, May Day is the ideal time for critical questions: “We see Labour Day as a moment when we can allow ourselves not only to not work, but also to critically reflect on the topic and nature of work. We are interested in what a new form of engagement could look like, at a time when past modes of celebration—whether staged festivities or strikes for better working conditions—are losing their political effectiveness. We are searching for a form of collective public expression that would reflect the contemporary nature of work.”

🌸 


15:00 — Start
19:00 — Studio Alarm live: Labour Day – from the massacre of workers to blockades of neo-Nazis
20:30 — Launch of the new issue of the zine Fasáda


The event is ongoing and free to attend.



Klub zastupitelů is not fully wheelchair accessible venue. It has a difficult entrance and no accessible restroom. We are happy to provide details regarding movement within the space.

Fasáda is a project that evolves over time at its own pace. It was founded at the Faculty of Architecture at BUT in 2024 as a platform for student expression and creation.
It was co-founded by Anežka Ondračková, Vojtěch Zajíček, and Helen Kukuľová. It operates intermittently as a non-hierarchical collective, as an event, as work, as a learning process—and at times, parts of it become fixed, for example in the form of a magazine. Fasáda also functions partly as a creative and curatorial collective. Its membership is fluid and open.

Prostor pro studentskou tvorbu + časopis studentstva FA VUT
FA VUT
Brno CZ



She studies architecture (FA BUT) and simultaneously works in the Intermedia studio at FaVU BUT. In her work, she emphasizes process as the primary “outcome.” She is interested in themes of self-soothing, memory, and nostalgia, through which she critically reflects on her feelings and reformulates her relationship to the past. She presents her work mainly through physical objects, texts, and video installations.




Alongside his studies at FA BUT, he also studies Intermedia at FaVU BUT. He is interested in theoretical texts, particularly critiques of capitalism and psychoanalysis by Gilles Deleuze and Félix Guattari. He also writes critical texts himself, seeking possible forms of autonomy, especially within architecture, art, and human subjectivity. He would describe himself as an adhocist.




In her architectural and artistic work, she explores existential reflections on life, experience, and complexity. She examines themes of corporeality, freedom, and spontaneity as different modes of creative practice. She often works with found materials, records of reality, and fragments of objects. In addition to architecture at FA BUT, she studies Intermedia at FaVU BUT.




Her interests include testing the boundaries of architecture as a discipline, with an emphasis on production. She rejects the often glorified enthusiasm for working through the night and instead prefers quality sleep. She is currently a student at FA BUT.




She is interested in sensitivity as a political theme—in relation to architecture, public space, and herself. As a student at FA BUT, she is often compelled to reconsider her personal boundaries around work.


První máj, svátek od práce, svátek zamilovaných a pracovitých. Jak můžeme tvořit, když musíme pracovat? To prozkoumáme ve třetím díle série STÁTKY, ve kterém společně napíšeme, sešijeme a pokřtíme nové číslo zinu Fasáda.

May Day — a holiday of rest from work, a celebration of love, and of diligence. How can we create when we have to work? We will explore this in the third installment of the STÁTKY series, where together we will write, stitch, and launch a new issue of the zine Fasáda.

Počty obětí izraelské agrese v Pásmu Gazy se již pohybují v řádu statisíců. I když izraelská armáda cíleně vraždí novináře*ky, akademiky*čky a humanitární pracovníky*ce a přesný počet obětí lze jen těžko odhadnout, utrpení palestinského národa je po dvou letech, kdy izraelská vláda na Palestincích a Palestinkách páchá genocidu, nepopiratelné.



Genocida. Nechceme se dál bát nazývat věci pravými jmény. Zatímco česká vláda stále fanaticky obhajuje mezinárodně stíhané válečné zločince v čele s izraelským premiérem Netanjahuem, 

 došly k závěru, že nelze zločiny izraelské armády páchané v Pásmu Gazy označit jinak, než jako genocidu.



Studentský kolektiv Proti dehumanizaci a nezávislé Divadlo 3+kk, ve spolupráci s Terénem, scénou Centra experimentálního divadla, společně s Palestinci a Palestinkami žijícími v Česku pořádají den proti dehumanizaci palestinského národa.



Odpolední program benefice, která proběhne v kulturním a komunitním prostoru Rello, nabídne mimo jiné 

živé setkání s Palestinci a Palestinkami

 žijícími v Česku. Setkání tváří v tvář a možnost seznámit se s přímými svědectvími mohou nejlépe překonat válečnou propagandu a politicky motivovanou manipulaci s fakty. Prostřednictvím formátu Živé knihovny* bude možné se setkat a zapojit se do rozhovorů s 

palestinskou antropoložkou Arwou Kharovi, palestinským hudebníkem Ahmadem Asadil a s Tomášem Bendlem, šéfem komunikace Lékařů bez hranic,

 kteří v Pásmu Gazy stále operují.



Večerní program v podobě koncertů a DJ setů je vyjádřením solidarity českých i palestinských hudebníků a hudebnic se všemi nevinnými obyvateli a oběťmi v Palestině.



vyjádřit solidaritu s Palestinkami a Palestinci 

a nesouhlas s genocidní politikou Izraele a komplicitou české vlády s jejím pácháním. Naší snahou je vytvořit bezpečné prostředí, kde se může každý svobodně připojit k nesouhlasu a říct: Ne naším jménem. 

Ne dehumanizaci palestinských civilistů, ne zbrojení teroristického státu z našich peněz.



Projekty

Neviditelné děti

STÁTKY

Together Sistas

Kujme pikle

WHO CARES, WHO CARES?

Lekce s Jane

Franz Kafka žije: Žranice